Zkusme se podívat na druhý systém, aniž bychom přitom zacházeli příliš do vlastního mechanismu a velkých detailů. Jde o systém, ve kterém hledáme vládce Bodu štěstí nebo Bodu duchovního (ten leží naproti Bodu štěstí). Předpokládejme, že zkoumáme záležitosti našeho zdraví a našeho těla. Nebo nehody či jiné takové věci. Bod štěstí nese velmi přesně význam (signuje) pro tělo zrozence. Hledáme pak znamení, ve kterém se Bod štěstí nachází. Řekněme, že to je Beran. Nalezneme vládce Berana a tím je Mars. Mars se pak stane vládcem věcí vztahujících se k vašemu tělu, ne však na jeden rok jako u profekcí, ale na 15 let, tedy na interval, který odpovídá časovému periodě spojené s Marsem. Vzpomeňme, jak jsme dříve hledali planetární periody (Helénská astrologie II, Konstelace č. 33). Že to byly opakující se cykly, léta, která uplynou než se ona planeta dostane do blízkosti místa, kde se nacházela při narození a přitom je pohybující se Slunce ve znamení, v němž bylo při narození. Vezmeme tedy domicilního vládce Bodu štěstí a je-li jím Mars, pak je vládcem a chrání tyto věci po 15 let. Pak teprve jdeme k vládci následujícího znamení – Býka, tedy k Venuši. Ta pak bude ochránkyní záležitostí vašeho těla. Vzpomeňme, že s Venuší je spojena perioda 8 let. Tak postupujeme dokola i pro další znamení. Přitom existuje postup, jímž můžeme získat další podrozdělení těchto intervalů 15 let Marse, 8 Venuše atd. Teď se tomu sice nebudeme věnovat, ale můžeme říci, že máme hlavní vládce času a k nim pak vládce více specifické. Jsou zde tedy dvě nebo tři rozdílné metody pro stanovení „zapnutí” planety, která pak vládne pro určitý časový interval.
Několik metod vládců času také fungovalo ve středověké tradici. Profekce, metoda primárních direkcí pro stanovení „zapnutí” planety a metoda deceniálů (Konstelace č. 29, str. 36). V té se postupuje řadou planet počínaje Sluncem nebo Lunou a pokračuje dál podle znamení a jejich vládců ve spojení planetárními periodami. A také několik málo dalších postupů, které přežily v arabské a z ní přešly do středové tradice. Nicméně všechny postupy vládců času uvedené v Knize 4 Antologie V. Valense a některé, které byly jen zmíněny v Knihách 5 a 6 Antologie netvořily arabskou tradici. Jako výsledek pak máme v arabské tradici jen tři nebo čtyři systémy vládců času, zatímco v helénské astrologii jich bylo kolem dvanácti. A tak máme materiály, které nebyly dále vůbec předávány. Ty nebyly špatně interpretovány arabskými astrology, protože nebyly vůbec převzaty.
Z předchozího si lze učinit slušnou představu o tom, co to jsou vládci času. Je to velmi původní pojem, který je v helénské astrologii extrémně důležitý. Proč mimochodem je onen systém střídání vlády planet nazýván vládci času? Moderní astrologové s obdobou a pojmem vládců času pracují, když hledají vládce dne v týdnu či pracují s vládci planetárních hodin. To je myšlení v rámci vládců času a je to systém, který jde zpět k vládcům času v době helénské astrologie. Někteří helénští astrologové tímto způsobem zkoumají život člověka. Tedy hledají vládce dne, ve kterém jsme zrozeni a pak berou tohoto vládce jako vládce prvního roku života. To je alternativní způsob určení vládce roku. Na otázku z pléna co si myslí, že způsobuje, že moderní astrologové neužívají ve své práci systém vládců času R.S. odpověděl, že moderní astrologie když se znovuobnovovala, nevěnovala mnoho pozornosti středověké astrologii. A pak také proto, že byla ovlivněna Ptolemaiem. Velmi silně. A to tak, že když byla nalezena Ptolemaiova metoda primárních direkcí, pak místo aby bylo věnována pozornost poslední 4. knize Tatrabibla, věnovala se pozornost výpočtům délky života užitím primárních direkcí. Jinými slovy se lidé věnovali hledání doby setkání se s nepříznivým paprskem, která má představovat konec života. A tak také byly znovu vzkříšeny W. Lillym. Rozumělo se tomu tak, že direkční metoda je určena ke zjišťování času událostí. Ale v tradici bylo něco opuštěno a bylo to to, co nemůžeme najít u Bonattiho, Lillyho a dalších. Otcové moderní astrologie o tom, že něco chybí, prostě neměli povědomí - brali v úvahu jen materiály, které měli k disposici v osmnáctém století. Nás pak dnes překvapuje, že to nacházíme v helénské astrologii.
Jako druhé překvapení v této oblasti vystupuje Dasha systém indické astrologie (ve Špůrkově knize Indická astrologie je označovaný jako Kkála-čakra-daša-bhukti; paralelou k Dasha systému jsou Firdarie uvedené v Konstelaci č. 29). Tato astrologie má podivuhodné množství způsobů jeho užití a to speciálně v situacích, kdy západní astrologové užívají transity a primární direkce. Helénská astrologie dává k disposici mnoho technik vládců času. Ty jsou podle mínění R.S. stejně dobře odůvodněny jako indický Dasha systém. A jestliže existuje velmi silný vliv Helénské astrologie na astrologii indickou a jestliže indická astrologie může vycházet z astrologie helénské (jak bylo ukázáno v části Helénská astrologie I v Konstelaci č. 32), vychází i Dasha systém z vnitřní logiky indické astrologie. Mimochodem jednou z nejvíce fascinujících věcí je porovnávat indickou astrologii s helénskou. Jsou si podobné v mnoha ohledech, jsou ale tak v mnoha ohledech rozdílné. Indičtí astrologové například neužívají citlivé body (někdy nazývané lots, parts či arabské body) jako je Bod štěstí, Bod duchovní atd. Mimochodem, o nich by se nemělo hovořit jako o arabských bodech, protože jsou původem helénské. Tyto body nebyly užívány v indické astrologii až do doby poměrně pozdní, kdy je jasné, že byly přineseny perskou tradicí. A ta je převzala od řecké tradice. Na druhou stranu indická astrologie má obrovské množství horoskopů vznikajících jemnějším dělením zodiaku, domů horoskopu, umisťování planet na různá místa zodiaku podle různých způsobů dělení… . Helénská astrologie má jen jeden takový horoskop, ten který je obvykle nazýván „dvanáctý harmonický” (pravděpodobně má R.S. na mysli horoskop sestavený z původního vynásobením ekliptikálních délek jeho prvků číslem 12). Přitom tu jsou pro něj určité předpoklady v indické astrologii. V indické astrologii máme značný nárůst horoskopů odvozených na základě jemnějšího dělení a ty v helénské astrologii nejsou. A R.S. říká, že se domnívá, že proto je důvod. A že nyní nechce jít při jeho hledání příliš do hloubky, aby mohl říci, že v systému helénské astrologii je právě jen dvanáctý harmonický, který má smysl - to je, že takový horoskop může být interpretován v jejím rámci. Bez snahy po kritičnosti je přitom nucen říci, že když vidí ono velké množství horoskopů založených na jemnějším dělení, tak se mu zdají být jen rozpracováním oné obecné myšlenky, že „když můžeme dělit na 12 částí celou ekliptiku, tak proč ji nemůžeme dělit na nějaké jiné části?“ Tedy, že jde opět o jakési schematizování jaké známe z arabského období - například když se vytváří „citlivé” body úplně na všechno. To je extrém. Al Biruni (též zvaný Aliboron - arabsky píšící perský astrolog *4. 9. 973, +13.12. 1048) pak tuto skutečnost komentuje slovy „ano, jejich počet narůstá každým dnem. Každý si vymyslí nějaký nový.” A Bod štěstí sám je příklad prvku, který Řekové přijali přímo z dřívějšího babylónského světa. Dnes to již víme. To jsou tedy vládcové času, centrální a principiální nástroj k hledání časových souvislostí v helénské astrologii. Nicméně helénští astrologové také užívali transity a soláry. A ke svému překvapení R.S. dokonce nalezl v jedné porušené části Valensovy Antologie i užití sekundárních progresí. Ale na rozdíl od moderních astrologů je neužívali často a ve velkém rozsahu. Podívejme se nyní na to, jak byly v helénském prostředí užívány transity.
Takže tu máme dvě jasná kritéria pro určení toho, zda máme transitu věnovat speciální pozornost. Tím to ale nekončí. Transitům se má rozumět (mají se chápat) jako intensifikujícím okamžikům ve vztahu k samotným systémům vládců času. Takže když máme například jako vládce času Marse a ten je ve vztahu k Bodu štěstí (a má-li Mars sám o sobě vztah ke zraněním, onemocněním těla), pak tím, že je vládcem času, je skutečně aktivizován k oněm věcem. Ale nejsme si jisti, jestli už má „dostatek síly”, aby přinesl ony účinky. Jestliže Mars transituje některým z dobrých míst horoskopu (I.-V. či IX.-XI. domem), potřebuje určité „nakopnutí”, které jej spustí, aby vykonal nějakou událost se zraněním, nemocí… . Protože se však některá z údobí určitých vládců rozprostírají do dlouhého intervalu, pak chceme znát, kdy se během něj, to co se naznačuje, uplatní. To je důvod proč hledáme okamžiky transitů. Hlavní myšlenka je tedy to, že transity se studují v kontextu vládců času. Nejsou první věcí, po které se pase, ale jsou velmi důležité. Jsou to spouštěče. Potřebujeme je studovat v kontextu vládců času, aby se zjistilo, kdy se vliv vládců času uplatní. Vzpomeňme, že byla uvedeno, že množina systémů vládců času je rozsáhlá. To znamená, že když máme planetu aktivizovanou jakožto vládce času, tak působí na rozličné oblasti našeho života s ohledem na ony různé systémy – oblasti - v nichž jako vládce vystupuje. Mnoho systémů vládců času totiž působí jen na svou specifickou životní oblast. Povaha konkrétního systému vypovídá k čemu takový systém je dobrý. K jaké oblasti je určen, tedy jakou oblast života máme studovat, když onen systém užíváme. Máme takové systémy na všechny oblasti života, máme jich dokonce celé hrozny v kterémkoli okamžiku. Každá jednotlivá planeta může být aktivizována jako vládce času v určitém jednotlivém ohledu, který je ve vztahu k nějaké oblasti našeho života. Takže když si vyvineme určitý neporušitelný zvyk podívat se nejdřív na transity v horoskopu, tak z toho můžeme uniknout. Tady je to, co můžeme dělat: Pozorujme transity, říká R.S.; dobře, je tu transit; jaký je to čas? – to je v jakém systému onoho vládce času tento transit nastává? Jinak řečeno, máme-li transit Marse, prohlédneme všech 12 systémů vládců času a zjistíme, zda a v kterém či kterých systémech je Mars jako vládce času spuštěn. To proto, že nyní je třeba náš Mars spuštěn najednou v různých systémech a ty jsou ve vztahu k různým oblastem našeho života. Pak můžeme říci, co onen transit může přinést. Můžeme tak být o něco přesnější v určení, kterou martickou záležitost či věc v daném případě Mars může přinést. A to tak, že najdeme všechny systémy vládců času, v nichž je Mars aktivován jako vládce. Můžeme tak v rámci helénské astrologie získat vědomost, který transit bude působit a který ne (tj. zda je či není ona planeta ať transitující či vůči které je transit vytvářen aktivizována právě jako vládce času) a přitom ještě můžeme zjistit co speciálního může přinést (vyhodnocením toho, v kterém systému vládců času je například právě naše trasitující planeta aktivizována).
Teď na okamžik opustíme vládce času. Budeme pozorovat ty transity, které postupují přes planety soláru. Tyto planety a jejich význam budou působit během roku. Předpokládejme, že máme transit, který začíná - a je to nějaká rychle běžící planeta – právě někde uprostřed roku. Pak si uvědomíme, že tento transit začíná v určitém měsíci toho roku. A také ho uvidíme v měsíčním horoskopu (není jasné zda R.S. míní lunár, či horoskop novoluní či horoskop sestavený pro okamžik přechodu postupujícího Slunce přes místo posunuté o 30 stupňů či o celý násobek 30 stupňů od Slunce radikálního… ). Pak tento transit bude působit právě po dobu onoho měsíce. Můžeme potom také sledovat nejrychleji běžící planetu – například Lunu, abychom se dostali až k určení dne. To znamená, že tyto transity budou mít trvání jeden den. Například budeme mít v soláru transit Marse. Můžeme se ptát, co nám proboha transit Marse přináší? A když se to vybije, tak uvidíme, že ten transit měl vztah jen ke dni. Nic z toho co by bylo z oblastí posílení či z oblasti hrůzného, jen se například polijete čajem, jak se často stává jemu samotnému – podotýká R.S. Nic jiného se nestane. Protože se Mars nedotkl klíčových okamžiků jako je počátek roku či počátek měsíce, projeví se jen v rámci dne.
Není to kouzelné? Máme kriteria určení kdy se transit stane aktivní, máme způsob jak určit oblast života které se bude týkat, jinými slovy umíme vybrat význam transitu a konečně umíme i určit jaké bude trvání toho či onoho transitu (působení). Zkusme, říká R.S. s nadšením, nalézt něco podobného v moderní astrologii, něco co by dalo podobný způsob práce jako máme zde při transitech v astrologii helénské.
Jako poslední co chce R.S. zmínit v souvislosti s transity, je to šokující, s čím se setkáváme při studiu libovolné moderní knihy o transitech či při studiu „kuchařek” pro výklad. V těchto moderních textech vezměme například venušinský transit přes Jupitera. Je považován v moderních učebnicích jako absolutně příjemný a báječný, nádherně šťastný, harmonický transit. Helénský výklad však explicitně pro takový transit říká, že je to příšerný transit, ošklivý transit, přinášející všechny druhy obvinění, obžalování, pomluv a jiných hrozných záležitostí. Transit Jupitera přes Venuši je však považován za vysoce blahodárný způsobem podobným tomu jako je tomu dnes u moderních autorů. Nebo z posice nějakého moderního astrologa také pohlédneme na horoskop a řekneme - ouvej, je tu nadcházející transit Marse přes radikálního Saturna, co se to bude dít, co to bude za hrůzy, které se budou dít během toho transitu? Všechny moderní knihy říkají, že to bude dokonalé hrozné, příšerné. Dva „škůdci” čpějící pohromou či katastrofou zasahují do vašeho života tím či oním způsobem. Helénské texty nám naopak říkají, že Mars transitující přes Saturna je jeden z nejlepších transitů vůbec, zatímco Saturn transitující přes Marse je tím nejhorším co si můžeme představit. Tady se tedy můžeme setkávat s něčím co je v přímém protikladu tomu intuitivnímu co si myslí moderní astrologové. A důvod proč si to myslí je, že se nerozlišuje v kombinacích planetárních energií, tedy v tom, které planety přísluší vládnutí a aspektům, a které planety přísluší transitům. Od moderních astrologů slyšíme z mnoha stran, že transit je jen jinou cestou jak kombinovat planetární energie. A pak vidíme, že se mechanicky kombinuje – skládá – například Venuše a Jupiter v transitech jako výborný čas a tak podobně. Dále R.S. uvádí, že bez toho, abychom šli do rámce, který je v pozadí, si dovolí říci, že myšlenka, že Venuše transitující přes Jupitera je špatná, zatímco Mars transitující přes Saturna je dobrý se okamžitě vynořuje z onoho teoretického rámce v pozadí helénské astrologie. Naproti tomu moderní astrologové jsou motivováni jen nějakým nejasným pocitem o kombinování planetárních povah. Co je dál velmi udivující, že byly nalezeny pouze čtyři „kuchařky” pro výklad, přežívající z časů helénské astrologie. A všechny čtyři spolu souhlasí v jednom - právě v transitech. V rámci projektu Hindsight se uvádí v edici „Teachings On Transits” (stav z roku 2000; k počátku roku 2006 je již širší ediční plán – viz například www.projecthindsight.com/products/translations.html – poznámka editora). Význam transitů by tedy měl být přezkoumáván ve světle oněch nalezených materiálů z času helénské astrologie.
Co se s touto naukou o transitech stalo, když byla přenesena do středověkého světa? R.S. říká, že přeložil knihu Abu Mashara „O solárech“. Uprostřed knihy Abu Mashar (arabský astrolog činný v Bagdádu, žijící v létech 805 – 886) uvádí příklady výkladu. Ale výkladu transitů! Začíná tím, že říká: „Protože naši předchůdci nám nepředali tajemství transitů…”. A zde R.S. říká, že si dělá nárok nato (a zdůrazňuje, že je o tom přesvědčen), že toto tajemství odkryl. A že má výklad planetárních párů v transitech. Abu Mashar je nemá a tak ani neuvádí kuchařku k jejich výkladu. Co u něj nacházíme? Venuše jdoucí přes Jupitera je velmi pěkný transit. Transit Marse přes Saturna je opravdu špatný transit. Pro R.S. je z toho všeho jasné, že ona původní nauka byla ztracena a Abu Masharem byla vytvořena nová. Snažil se sice najít pravdu a principy, nebyl nedbalý ve svém úsilí, našel jiné principy, ale neuvědomil si co udělal a znovuvytvořil.
Na dotaz z pléna jak je to s lunáry, R.S. odpověděl, že nejsou přímo zmiňovány, objevují se jen v souvislosti s rokem soláru. Uděláte solár a pak byste měli hledat lunáry v onom roce. A hledáte transitující planety v onom čase. Nicméně lunáry nejsou rozsažným způsobem zmiňovány. R.S. dále říká, že v principu neví, proč by neměly být studovány. Není toho moc co v souvislosti s nimi dodnes přežilo, ale není nic jim protiřečícího v původních zdrojích.
R.S. dál říká, že jejich aplikace by měla být mnohem víc omezena než je tomu nyní. To proto, že tento malý odstaveček, se kterým měl takové problémy, se objevuje až na samém konci studia o přetáčení horoskopu přečíslováním jeho domů (český autor V. Sládeček ve své stejnojmenné kompilační knize tento postup označuje jako „astrologické skloňování“) a odvozováním jejich dalšího významu na základě pozice vůči výchozímu domu (například finanční prostředky bratra nositele horoskopu, tedy druhý dům bratra, jehož horoskop nemáme, lze zkoumat z V. domu zrozence; to proto, že to je druhý dům v pořadí od III. domu zrozence, který je pro bratra přečíslovaným prvním domem - domem popisujícím bratra zrozence); jinými slovy lze tímto způsobem zkoumat jaký je například význam druhého domu v pořadí od domu třetího a podobně. Helénští astrologové tuto nauku velmi dobře rozpracovali. Mimochodem rozpracovali také odvozování a význam domů od planetárních signifikátorů, takže když jste studovali například otce ze Slunce, bralo se znamení, kde se nacházelo Slunce, jako první dům (v systému domů celých znamení) a to co se mu mohlo dít, se bralo z významu domů odvozených pořadím znamení vůči tomuto znamení ascendentu otce. K překvapení R.S. se nedělalo takové odvozování významu domů od jakéhokoli citlivého bodu (lot, part), jen od Bodu štěstí. Nachází k tomu technické a koncepční důvody, které však nyní nebudeme studovat.
Tento údaj o sekundárních progresích se tedy nachází na konci pojednání o odvozování významu domů, a říká o nich, že byly také studovány ve spisech Nechepsó-Petosýrise a Esculapia. Na začátku se říká, tito lidé studovali odvozování významu domů nejrozsažněji a končí se tato kapitola tím, co je záležitostí sekundárních progresí. A tak tu je možnost, že sekundární progrese jsou mnohem víc věnovány časovým otázkám. Mohou být také kontextově svázány s odvozovanými domy a možná by měly být v první řadě užívány v kontextu bádání nad odvozovanými domy. R.S. říká, že zatím neví jak by se to mělo dělat, ale je možné, že progresivní horoskop je příbuzný myšlence přetočeného horoskopu (přetočeného přečíslováním domů jak je naznačeno bezprostředně výše). Mohou být spolu hluboce ideově svázány. Může tu být logika skrytá za přetočením horoskopu, která vede k progresi. Spíš než transit. Spíš než solár. Ale není tady žádná jiná práce, text, nic. Máme tak jen malý příklad, kousíček textu vztahující se zpět k časnějším proudům helénské astrologie, který nám indikuje, že tu může být další technika či procedura, na kterou musíme myslet že má být obnovena a umístěna do obecného kontextu rámce helénské astrologie.
© Ing. Zdeněk Bohuslav, CSc., 732354413, zdenek@bohuslav.com
Tolstého 20, 101 00 Praha 10
Následovat bude závěrečná část.